Galatea byla nereida, dcera mořského boha Nerea. Slunce a její mořský původ ji učinily ohebnou jako proutek a krásnou k pohledání. Nořila se do mořských vln a tančila v jejich rytmu.
Do její krásy se zahleděl ošklivý kyklop Polyfém a začal ji nadbíhat. Vysedával na břehu moře a opěvoval její krásu. Galetea velice trpěla jeho zájmem.
V té době se objevil amorek Acis mající podobu slíčného jinocha s prvním chmýřím na bradě, a pravidelně připlouval za nádhernou ženou s hedvábnou pletí a svůdnými rty. Zatímco Galatea dříve chřadla, nyní vzkvétala, protože její láska byla opětována.
Jedno krásné odpoledne, když větřík osvěžoval a moře si hrálo se slunečními paprsky, probudil se kyklop ve své jeskyni trochu dříve a šel se projít. Náhle padl jeho pohled na dvojici, která ho na okraji olivového háje oslňovala svými nahými těly. Obr nevydržel tíhu okamžiku a z jeho hrdla se vydral divoký sten. Lapal po dechu a s hrozným křikem se rozběhl k prchající dvojici. Acis s Galateou utíkali olivovým hájem k loďce, a podařilo se jim dostat na protější břeh.
V tu chvíli obr pochopil, že nemá více moci nad Galateou. Vytrhl kus skály, rozmáchl se a mrštil jím po dvojici vystupující na břeh. Trefil Akida plnou silou, a z jeho krásného těla odcházela krev a s ní i život.
Galatea nesnesla pohled jak krvácí a proměnila jej v prameny, které dodnes dávají hnědou vodu, protože pocházejí z krve Akida. Ponořila se do vln stříbropěnného moře a prohání se v něm dodnes.
Tato žena jemných mravů a nádherného zevnějšku by nebyla tak krásná, kdyby se o sebe i svůj vzhled neuměla postarat. Proto jsme si ji i my zvolili jako symbol díky její kráse a péči o tělo, a náš hotel nese název jejího jména – GALATEA.